O zakladateli

Dušan Kadlec

Vítej na stránce, kde se o mně dozvíš víc. Kdo jsem, čím vším jsem si prošel a proč to vlastně všechno dělám. Pohodlně se tedy usaď, protože to bude poutavé čtení. Listuj níže.

KDO JSEM

Mladý, 30letý Slovák, žijící v srdci hlavního města této nádherné země. Člověk, kterému život zcela pobláznil hlavu.

Sportovec. Idealista. Vizionář. Snílek. Bloger. Přítel. Věčný student. Optimista. Syn. Cestovatel. Milovník života. Bojovník. Spisovatel. A vedle toho všem stále obyčejný kluk.

Už v tom kratičkém biu, které mám na konci každého článku, jsem to nastínil. Jsem člověk, který se rozhodl poslechnout vlastní srdce … Následovat své sny a jít vlastní cestou. Rozhodl jsem se, že dříve, než začnu říkat, že se něco nejde, tak to zkusím.

Vím, že úspěch nepřijde za mnou, a tak jsem se mu vydal naproti. A i když o něm často sním, stejně tak na něm i pracuji. Vím, že to nebude jednoduché, vím, že budu muset čelit velkým překážkám, ale v žádném případě se neplánuji vzdát.

Už dříve jsem si řekl, že starosti nemají smysl, a tak si je nedělám. Pěstuji si optimismus a pozitivní myšlení. Snažím se dívat více na to dobré, než na to špatné. Jsem vděčný za všechno to, co v životě mám a nenaříkám kvůli tomu, co bych jen chtěl.

Nelíbí se mi systém, ve kterém žijeme. Celé dny trávit v práci, kterou nemám rád, být vyšťavený, unavený, zlomený a zcela bez energie. Nenávidět pondělky a nemoct se dočkat víkendu, který uteče rychleji, než když lusknu prsty. To není nic pro mě. Žil jsem tak dost dlouho, stačilo. I to je možná důvod, proč se snažím vytvořit si takový život, ze kterého nebudu muset utíkat na dovolenou.

Chci ukázat světu, že se i obyčejný člověk dokáže stát neobyčejným. Jsem živým příkladem toho, že se každý z nás dokáže změnit. Že se může dostat z jakékoliv nehostinné situace a vybudovat si život, po jakém touží.

I to je jedním z důvodů, které mě vedly k tomu, abych o změně napsal E-Book – 8 Chyb, Které Sabotují Tvé Rozhodnutí Změnit Svůj Život. Proto pokud tě toto téma zajímá a je pro tebe aktuální, určitě ho stahuj, stojí za to a je zdarma. ?

V CO VĚŘÍM A V CO ZASE NE

Nevěřím v osud. Nelíbí se mi myšlenka, že by někdo jiný řídil můj život. Jsem přesvědčen, že ho mám plně ve svých rukou. Že mé dnešní kroky ovlivní všechny mé zítřky, a tak jednám podle toho. A i když nám život občas přihraje situace, které nedokážeme ovlivnit, stále je zde mnoho takových, které ovlivnit dokážeme! I proto se snažím žít naplno a každý den vyždímat do poslední kapky, využít každou vteřinu v něm.

Dále věřím v sebe. Věřím, že na to mám. Že si dokážu splnit všechny své sny. Že jsem strůjcem svého štěstí. Nemusím být nejmoudřejší, nejvynalézavější, ani člověk s nejlepším nápadem v místnosti. Ale jsem odhodlaný. Jsem zapálený pro věc. Jsem rozhodný a motivovaný. A to mě činí nezastavitelným.

Věřím také v lidi. Že je v nich stále to dobré, i přes krutou dobu, v níž žijeme. Věřím, že dostaneme rozum a přestaneme si navzájem ubližovat. Že začneme spolupracovat. Že přestaneme ničit Zemi, protože to ona nám dává život. Věřím, že lidstvo přijde na rozcestí, kde bude jeden směr znamenat záhubu a druhý život, a my se rozhodneme správně.

O CO SE POKOUŠÍM, CO CHCI DOSÁHNOUT

V životě mám pouze jeden cíl. Ten ultimátní. A to, že chci uspět. Uspět na plné čáře, v plném rozsahu.

Ale možná ne úplně tak, jak si myslíš. Úspěch totiž znamená pro každého něco jiného. Pro někoho jsou to peníze, pro někoho zdraví, pro někoho rodina … A pro mě? Pro mě úspěch znamená štěstí.

A to dělat ty věci, které dělat chci. Mít hobby jako práci. Mezi prací a osobním životem najít harmonii. Spojit je, nerozdělovat. Být zdravý. Trávit více času s blízkými, věnovat se jim. Cestovat a poznávat nová místa, nové lidi, nové kultury.

Prostě dělat všechno to, po čem toužím. Sbírat zážitky, ne věci. Nikdy jsem totiž nebyl přehnaně materialisticky založen. Snažím se žít svůj život i do jeho hloubky, nejen do jeho délky. Žít naplno. Jako by byl každý den můj poslední.

CO MILUJI

Miluji rána. Ne ten otravný zvuk budíku, ten ne. Zbožňuji ten moment, kdy procitnu. Otevřu oči, pořádně se protáhnu a zhluboka se nadechnu. Podívám se ven a vidím, jak vychází slunce a začíná nový den. Nepopsatelné.

Miluji přírodu. Hory. Lesy. Jezera. Louky. Řeky. Moře. Pláže. Slunce. Hvězdy. Zkrátka vše, co je s ní spojeno.

Miluji sport. Veškerý. Jít si ráno zaběhat, pročistit si hlavu a uspořádat myšlenky, to je pocit k nezaplacení. Jet na kole těmi úzkými, klikatými a nevyzpytatelnými horskými cestičkami, och. Skočit si do posilky a dokázat si, že zdolám vše, co mi život naloží. Jen tak se sebrat a jít si zabruslit na hráz, a potom skočit do jezera a pořádně si zaplavat. Dát si doma pár minut pilates či jógy nebo si pořádně zaboxovat, to je moje.

Miluji smích. Ááááá … Ten asi nejvíce ze všeho. Vždyť co je víc? Bavit se, těšit se, být šťastný… Asi proto zbožňuji zábavu všeho druhu. I proto se směji hodně, i proto se směji rád. Věř mi, když budeme vedle sebe sedět někde v baru, díky tomu hlasitému smíchu mě určitě nepřehlédneš. ?

Miluji cestování. Nová místa. Nové kultury. To nepoznané. To krásně jiné. Ty nezapomenutelné zážitky. Ty dech beroucí destinace. Ten nepopsatelný pocit, který mám pokaždé, když někam přijdu poprvé. Stále se toho neumím nabažit. Stále potřebuji více.

Miluji lidi. Ty kreativní. Zajímavé. Odvážné. Ulítlé a odvázané. Spontánní. Zábavné. Moudré a rozumné. Správné. Ty, kteří jdou vlastní cestou. Takové miluji. A přesně proto se takovými obklopuji.

Miluji své přátele, blízké a rodinu. Snažím se s nimi trávit hodně času. Volat si s nimi. Mluvit. Poslouchat a snažit se poradit. Pomoci, když pomoc potřebují. Zkrátka do nich investuji čas, protože jsou pro mě důležití.

Dále miluji dobré jídlo, krásné počasí a smyslné ženy. Bože, ty ženy, co bychom bez vás dělali ?! ?

MŮJ PŘÍBĚH

I když je toho skutečně mnoho, co bych rád napsal, pokusím se být co nejstručnější, abych z toho neudělal esej, který nemá konec. ?

DŘÍVE

Mé dětství v tomto příběhu nehraje žádnou roli, a tak přeskočím všechny ty omáčky a přejdu rovnou k tomu podstatnému. K tomu, co mě zformovalo v osobu, kterou jsem dnes.

Jednoho krásného dne se nemyslitelné stalo skutečností. Odmaturoval jsem. Opustil jsem brány školy a měl jsem pocit, jako by mi patřil svět. Ale netrvalo dlouho a přišlo kruté procitnutí. Po pár týdnech jsem si stále nemohl najít práci. Žádnou. A že jsem se skutečně snažil, abych si nějakou našel.

Nakonec se mi po pár měsících beznaděje a přežívání od jednoho dne k druhému „poštěstilo“ a našel jsem si práci jako rozvozce pizzy. Dnes na tu práci vzpomínám s hrůzou v očích, ale tehdy bych za ni šéfovi líbal ruce i nohy. V malé červené Ibize jsem jezdil 14-16 hodin denně, krátký dlouhý týden. Za přibližně 220 hodin měsíčně a každodenní stres jsem dostal cca 320 €. No nádhera!

Později jsem se rozhodl pro „kariérní postup“, a tak jsem vyměnil Ibizu za karty a zaměstnal jsem se v pokerovém klubu. Opět jsem dělal nesmyslně mnoho hodin měsíčně, ale tentokrát to již bylo za 450 € a poprvé ve svém životě jsem viděl i pracovní smlouvu. Během příštích pár let jsem sice pár kasin prostřídal, ale princip byl stejný. Mnoho hodin, málo volna, hodně práce, málo odpočinku, hodně stresu, málo peněz.

Na to, abys zjistil, že jsem byl nešťastný, nemusíš být jasnovidec. Byl jsem otrávený, frustrovaný, s nervy v kýblu. Neměl jsem žádné cíle a můj život neměl žádný smysl. A to mi bylo jen něco málo přes 20 let. Fakt pecka. Nadával jsem na práci, stát, školství… Na všechno. Na vině byli jednoduše všichni kolem mě, jen já ne.

Tehdy by mě ani nenapadlo, že bych svůj život mohl změnit sám. Ani jsem nepomyslel na to, že jsem to já, kdo má v rukou tu moc. Později jsem ale naštěstí natrefil na pár zajímavých článků, ve kterých bylo napsáno, že to dokázat mohu, a tak jsem se rozhodl…

MEZITÍM

Odmítl jsem se smířit se životem, jaký mi byl dán, začal jsem tedy makat. Studoval jsem, tvrdě jsem pracoval a snažil jsem se ze všech sil, aby mě vzali na místa, o kterých jsem byl přesvědčen, že mě udělají šťastným. Bohužel, nestalo se tak ani na jednom z nich.

Začal jsem pracovat jako support pro švédské informační systémy, kde jsem musel dělat přesčasy, které nebyly proplaceny, měl jsem stres a obrovskou zodpovědnost bez zaškolení. Později jsem pracoval jako programátor v IBM, kde jsem neměl žádný stres, žádnou odpovědnost, byli jsme perfektní kolektiv, ale dělal jsem práci, která byla nudná, nesmyslná a vysávala ze mě energii a mám takový pocit, že po kouskách i mou duši.

Někde uprostřed jsem se rozhodl podnikat a zkrachoval jsem. Netrvalo mi to ani dlouho, o 5.000 € jsem dokázal přijít během dvou týdnů. Při jiném podnikání mě podrazili nejlepší kamarádi, při dalším mě okradl zaměstnanec, čímž zruinoval start-up.

Jakoby to všechno nestačilo, vážně mi onemocněl velmi blízký člověk z rodiny, mně samému začaly vážné problémy se zády, a tak jsem byl velmi limitován a nemohl jsem pracovat, byl jsem bez peněz, s úvěrem na krku…

Bylo toho celkem dost. Padl jsem na hubu z pořádné výšky, to ti rovnou řeknu… Ale odmítl jsem se vzdát. Prostě jsem si neuměl představit, že by byl i zbytek mého života tak těžký, špatný, negativní a komplikovaný. Nedokázal jsem se s tím smířit, a tak jsem se rozhodl bojovat dál.

A když se nyní ohlédnu zpět a podívám se na to z odstupu, myslím, že právě to byl ten moment, který změnil úplně všechno!

Více o tomto mém krušném období, a také o tom, jak mi těžké časy pomohly, píšu ve své nejnovější knize Ze Dna Ke Hvězdám (vychází v říjnu 2019). Pokud tě to tedy zajímá, určitě jí dej šanci, jsem si jistý, že stojí za to. ?

POTOM

Začátkem roku 2015 se to všechno zlomilo. Vždyť už bylo načase, smůla se mi lepila na paty dost dlouho. Předtím jsem sice neuspěl, ale získal jsem mnoho zkušeností a lekcí, bez kterých bych se jen těžko dostal takto daleko.

Našel jsem si konečně práci, která byla skvěle placená a dávala mi množství volného času, abych se věnoval svým zálibám. Dokázal jsem splatit všechny své dluhy a začal šetřit jako drak. Začal jsem cvičit, zdravě se stravovat, věnovat se sobě. A MOTIVATION-MANovi se dařilo tak, jak se mu do té doby nedařilo nikdy. Tehdy jsem byl sice stále zaměstnaný, ale byl jsem mnohem blíže svým snům, než kdykoliv předtím.

A co je nejpodstatnější, změnil jsem se. Stal se ze mě úplně jiný člověk, než ten, který před pár lety opouštěl brány školy. Stanovil jsem si cíle a začal na nich tvrdě pracovat. Stal jsem se rozhodným a odhodlaným. Rozhodl jsem se, že začnu žít naplno a začal jsem se podle toho i chovat. Svou pozornost a čas jsem tedy začal věnovat věcem, které pro mě byly skutečně důležité, a rovnou ti mohu říci, že to bylo velmi správné rozhodnutí! ?

V následujícím roce (2016) jsem se tedy pochopitelně často přistihl, jak si kladu otázku, zda se mohu mít ještě lépe. Všechno šlo jako po másle.

Osobní a pracovní život jsem měl v harmonii. Po finanční či zdravotní stránce jsem si také nemohl stěžovat a pilně jsem pracoval na své vášni – tomto blogu.

Cítil jsem, že jsem si postavil pevné základy, a proto jsem se rozhodl, že se své vášni odevzdám naplno. Rozhodl jsem se, že se začnu psaním živit a oslovím tolik lidí, kolik je jen možné. Dal jsem si ultimátum. Tento rok (2016) bude tedy posledním rokem, kdy jsem zaměstnán!

Skoro celý rok jsem tedy trávil všechen svůj volný čas psaním své debutové knihy a prací na této stránce. Měl jsem s ní (a stále mám!) obrovské plány do budoucna, měl jsem s ní velikánskou vizi, a tak nebylo nad čím přemýšlet!

A jen tak mimochodem, kdyby tě o mých plánech s touto stránkou zajímalo víc, určitě si o nich více i přečti na TOMTO MÍSTĚ.

NYNÍ

To, co jsem si předsevzal, to jsem i splnil. Nasbíral jsem odvahu, investoval jsem do nové knihy a do stránky nemalé peníze a neuvěřitelně mnoho času a skvěle placené místo v malebném Rakousku jsem opustil pro jediné – pro vidinu splněného snu.

Samozřejmě, jak už to bývá zvykem, jen málokdy něco vyjde tak, jak si to člověk naplánuje, a já jsem nebyl žádnou výjimkou. Ztratil jsem spoustu času a peněz kvůli špatným rozhodnutím a špatné volbě spolupracovníků a po pár měsících jsem se dostal do finanční tísně a pochyboval jsem o tom, že to dokážu.

Ale i když to nebylo jednoduché, už jen ta možnost pokusit se splnit si své sny stála za to. Už jen ten pokus byl jedním z největších dobrodružství, jaká jsem kdy zažil. A hlavně, hlavně jsem byl šťastný! Pracoval jsem na tom, co miluji, svůj čas jsem trávil s přáteli a s rodinou a byl jsem svobodný. A přesně proto jsem to nevzdal. Proto jsem kráčel dál. Proto jsem se rozhodl opět riskovat všechno!

A tentokrát se to podařilo! Poprvé v mém životě! 10. 10. 2017 mi vyšla moje debutová kniha 100 Způsobů, Kterými Si Zbytečně komplikujeme život (… a jak s tím přestat!), které jsem obětoval čas, peníze a dal do ní obrovský kus sebe. Chtěl jsem lidem jen ukázat, jak si i oni dokážou zlepšit svůj život. Zjednodušit. Transformovat jej do podoby, kterou budou milovat. A oni to vycítili, ocenili a vrátili mi to milionkrát zpátky! ?

Kniha se stala již po 11 dnech BESTSELLEREM, k dnešnímu dni mi přišlo několik stovek úžasných a pozitivních hodnocení od čtenářů a pár měsíců nato knížečka dokonce získala neuvěřitelný titul KNIHA ROKU 2017 v kategorii životní styl, od Panta Rhei! Neuvěřitelný pocit radosti a zadostiučinění.


DNES

Takže co se mé vášně týká – jedna báseň. Denně inspiruji desetitisíce lidí, ať už skrze blog, videa nebo knihu. Motivuji je a pomáhám jim, aby se opět postavili na nohy, aby svět znovu viděli střízlivě. Aby snili ve velkém, aby následovali své srdce, aby se pokusili uspět. Dostává se mi neuvěřitelné zpětné vazby a to je pocit k nezaplacení.

V těchto dnech pracuji na své druhé knize, která bude o těžkých časech a ukáže lidem nejen to, jak se s nimi vypořádat, ale také to, jak je využít ve svůj prospěch a zvítězit v životě právě díky nim!

Taky makám na nově založeném YouTube kanálu, kde se snažím lidi inspirovat i pomocí videí.

Na závěr: Tak, a to bylo všechno. Nebylo to zrovna nejkratší čtení, ale chtěl jsem, abys mě trošku poznal, a proto jsem to stručněji napsat prostě nemohl.

Pokud jsi dočetl až sem, byla by škoda, kdybychom nezůstali v kontaktu.

Přidej si mě tedy na sociálních sítích:

Nebo se přihlas do NEWSLETTERu, aby ti žádný článek, který vypustím do světa, neunikl. Stačí, když hodíš svůj mail do okénka níže a já tě na všechny novinky ohledně mého blogu osobně, rád a zdarma upozorním. ?

Případně mi dej vědět v komentářích níže, jestli tě můj příběh inspiroval nebo co si o tom všem, co sis přečetl, myslíš. Rád si to přečtu. ?

S pozdravem

DUŠAN KADLEC – Zakladatel

Přidej komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře ( 2 )

  • Martina
    12.8.2020 23:21

    Ahoj Dusane,
    uzasne a pravdive !
    Trochu ti i “zavidim”, ze se ti podarilo cestu, tu spravnou najit a vydal jses tim smerem, ktery nebyl mozna hned jednoznacny, ale byl jsi odhodlany.
    Prekrocil si kaluze i bahnite prekazky, opet sel po suche i travnate ceste a stale pokracujes vpred !
    Tohle ti mile zavidim …nasel ses.

    Ja jeste nevim kde presne delam tu svou chybu.
    Jsem uz starsi nez ty, o to to uz mam blbsi, i kdyz vek …no cert to pal. Horsi jsou uz ty povinnosti k detem …
    Stale se hledam, kde zacit …jak uspet …vcem mit odvahu.
    K novym prilezitostem pristupuji zodpovedne. Nevim vsak jestli jsou to ty prave, ktere me muzou ucinit uplne stastnou.
    Jak na to ?
    ….zjistim, az je zkusim …rozumim !
    Nekdy ta cesta ma predem vytyceny cil …ta moje jej jeste nezna …nevim ani jestli je to spatne. A zvlaste zda “nekdo by rekl: v tomhle veku, by jsi uz mela vedet co chces” … 41
    Vim, co chci.
    Chci byt stastna ! Zatim aspon sama se sebou … deti at jsou sikovne a dal se uvidi …

    Mam otazku, zda budes vedet radu. Jak si vytycit predstavu a ujasnit cile ? Na co se zamerit ? Z ceho cerpat a kde hledat ?

    Dekuji moc mile predem a budu se tesit !
    Jsem jedine na Facebook ?

    Hezky den, Martina

  • Věra Bouzková
    13.12.2020 20:36

    Soutěžím